|
| |
|
|
Role embedded journalism při práci novinářů na misích Lékařů bez hranic
Nguyenová, Thuong Ly ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Lékaři bez hranic patří mezi nejuznávanější humanitární organizace na světě, jejich hlavní náplní práce je organizování lékařských misí na místech neštěstí či války. Taková místa jsou zajímavá i pro novináře, kteří mohou využívat výhod ochrany organizace a zároveň získat unikátní příběhy. Právě novinářská cesta pod křídly nějaké organizace se nazývá embedded journalism - tzv. začleněný žurnalismus. Ten byl do této doby zkoumán především z hlediska spojení s armádou, kdy novináři cestují s vojáky, a jejich pohled na válku tím může být zkreslený. Stejně zkreslený svět však může mít i novinář, který cestuje s Lékaři bez hranic. Pro tuto práci bylo osloveno dvanáct novinářů z celého světa, kteří mise navštívili a práci lékařů zdokumentovali. V rozhovorech popisovali své zkušenosti, výhody a nevýhody takové práce a vliv organizace na jejich práci. Své zkušenosti sdílelo i několik pracovníků Lékařů bez hranic. Výpovědi doplnila obsahová analýza, která se zaměřila na výsledné reportáže a fotografie od oslovených novinářů.
|
|
|
Úloha a bezpečnost novinářů v ozbrojeném konfliktu
Bártová, Gabriela ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Resumé Ve své práci se zabývám postavením novinářů v situaci ozbrojeného konfliktu. Jde o kategorii osob, jejíž ochrana je v rámci humanitárního práva už mnoho let předmětem diskusí. Zprostředkování informací z dění válečného konfliktu je fenomén, který stále sílí a díky technickým prostředkům se týká stále více i laiků, nikoli jen profesionálů. Otázka, zda je žádoucí novináře coby zvláštní skupinu osob v situaci válečného konfliktu chránit či nikoli, provázela už přijetí Dodatkových protokolů, zatím posledního pramene ženevského práva. Od té doby se stala předmětem mnoha iniciativ, jejichž cílem je zdůraznit význam a roli novinářů na válečném poli a zajistit jim větší bezpečnost. Na druhou stranu je zřejmé, že novináři a priori nejsou objektem, který by humanitární právo mělo chránit - tedy oběťmi ozbrojeného konfliktu, ať už na straně kombatantů, tak civilistů. Práce se proto snaží v první řadě zmapovat stávající právní úpravu (ztělesněnou zejména ženevským právem) i historický či faktický kontext, z něhož vychází. Ve své druhé části poté představuje a hodnotí různé iniciativy, které na současný právní stav reagují - snaží se postavení novinářů v ozbrojeném konfliktu posílit, nebo naopak považují stávající právní nástroje za dostatečné. Čtenář by měl mít možnost sám uvážit, jakou roli hrají novináři na...
|
|
| |
host ::
RSS.